Vlaštovka naděje 2

pro neděli 25. 10. 2020

2. Vlaštovka naděje pro neděli 25. 10. 2020

Stále se radujte, v modlitbách neustávejte. Milí přátelé těmito slovy zdravil apoštol Pavel ty, které měl rád, ty na kterých mu záleželo. A už minule jsem připomínala, že Pavel nebyl žádný jeliman. Jeho život byl pohnutý, od chvíle, kdy se stal Ježíšovým učedníkem, tak pověsil svoji dobrou živnost na hřebík a začal mu život plný útrap, překvapení, vězení, ale život naplněný radostí. Snad si říkáte, jestli nejsem blázen, radovat se v téhle době, a právě teď zvolit tak podivný pozdrav. Blázen možná jsem, ale chtěla bych Vás tímto pozdravem potěšit, povzbudit, dodat naději.

V životě zažíváme totiž různé radosti. Jednu z největších radostí jsem zažila, když se nám narodily dcery. To je radost, která naplní až po konečky prstů, radost, která najednou dodá životu smysl, nazvala bych jí existenciální. Pak jsou takové drobné radosti, které můžeme dělat druhým, a nebo druzí dělají i nám. To když přijdu domů a děti na mně houknou, že už mají splněné domácí úkoly, nebo že už na mě čeká večeře. To je zase taková radost, která člověka zahřeje, nazvu ji jako radost pro potěchu. A pak můžeme zakoušet radost, kdy se něco jako by raduje uvnitř nás a zvláštní na té radosti je, že ji můžeme zažívat, i když se zrovna nesmějeme, nebo i když je nám zrovna těžko. Je to radost, z toho že žijeme, že je tu někdo, kdo nás miluje, za všech okolností, že jsme součástí Božího stvoření, že jsme v Boží náruči, která nás nikdy nepustí, dokonce ani ve smrti. Taková radost, je radost Boží, radost od Boha, a o takovou radost přeje apoštol Pavel svým milým a tuhle radost přeju všem i já. Stále se radujte!

V modlitbách neustávejte. Další povzbuzení i úkol zároveň, v době, kdy se nemůže setkávat, rada velmi, velmi potřebná. Když naše rodina onemocněla, volala jsem lidem a kamarádům, se kterými jsem se před tím setkala a nebo ostatní upozorňovala, že jsme teď v karanténě a nikdo k nám nemůže. Přiznám se, že se mi nevolalo úplně lehce, směs obav a výčitek se ve mně praly. Ale reakce, Vaše reakce pro mě byly velkým a milým překvapením. Mnoho lidí se za nás v té době modlilo a já jsem si až zpětně uvědomila, jako by nás ty modlitby podpíraly a nesly. Tak to je ono! V modlitbách neustávejme, mysleme jedni na druhé, nebojme se zvednout telefon a zeptat se, jak se máš, dlouho jsem tě neslyšel. V modlitbách neustávejme!

A Pavlův pozdrav a povzbuzení pokračuje ještě dál: Stále se radujte, v modlitbách neustávejte. Za všech okolností děkujte, neboť to je vůle Boží v Kristu Ježíši pro vás. Plamen Ducha nezhášejte, prorockými dary nepohrdejte. Všecko zkoumejte, dobrého se držte, zlého se chraňte v každé podobě. 1 Tes 5,15-22

Za všech okolností děkujte. Co to znamená, že mám děkovat i za ty těžké věci, za to že jsem nemocná či nemocný? Za to, že nemůžu vidět ty, na kterých mi záleží? Za to, že nemůžu dělat to, co mě baví? Divné, že za tohle bychom měli děkovat. Vím, že je to těžké, děkovat i za věci, které se nám nelíbí, ale schválně to vyzkoušejte. Možná, že pak právě v rozhovoru s Bohem, líp poznáte, co je to skutečně důležité, co stojí za díky, co je jen naše sobectví, bez čeho se obejdeme a na čem nám naopak skutečně záleží. Možná, že pak dojdeme na to, že nejsme sami, že je kolem nás tolik lidí, co potřebují povzbudit, potěšit, nebo jen vyslechnout. Ano, za všech okolností děkujme, stále máme za co děkovat, věřte mi.

Milí přátelé, ráda bych nás všechny povzbudila, abychom se nesli vzájemně v modlitbách, abychom se podpírali v myšlenkách, abychom dokázali vysílat vlaštovky naděje do našeho okolí. Kdo ví, třeba si Bůh použije naše ruce, naše nohy, naše ústa k tomu, aby svět byl dobré místo pro život.

A na závěr bych ráda vybrala modlitbu z cyklu Pozvání k modlitbě, kterou najdete na stánkách naší církve. Na každý den zde připravují modlitby různí dobrovolníci, vybrala jsem modlitbu od paní Jany Buzkové, kterou znám z Valašska: https://www.e-cirkev.cz/clanek/6689-Pozvani-k-modlitbe/index.htm

Pane Bože,
skláníme se před Tebou v čase
kdy mlhy a spadané listí věští začátek zimy
krátí se den a tmy je nějak příliš
druhá vlna pandemie stále sílí
děti nechodí do školy
rodiče ztrácí nervy i jistoty
zdravotníci a pečovatelé jsou vyčerpaní
farářům se vytrácí společenství
a mnohé z nás přepadají chmury.
Proto tě Pane prosíme
posiluj ty, kteří jsou nemocní nebo nemají dost síly
ty, kteří pečují o druhé a jsou nad míru vytížení
potěšuj všechny, kteří pláčou a jsou smutní
i ty, kteří trpí osaměním
povzbuzuj ty, kteří ztrácí naději na uzdravení
nebo na spravedlivé soudy
buď prosíme světlem všem
kteří nevědí jak dál.
Pane Bože, Otče náš
odevzdáváme se s důvěrou pod Tvou ochranu.

Jana Buzková

Chtěla bych Vás taky povzbudila, abyste mi o sobě dali vědět, pište mi, volejte mi, jak se Vám daří, nebo naopak se nebojte poprosit o modlitbu, když ji budete potřebovat, jsem tu pro Vás. I já se budu snažit být s Vámi v kontaktu. Tentokráte neposílám zvukovou nahrávku, ale odkaz na youtube: https://youtu.be/5lcEpc81fY0

A zde je opět píseň pro radost: https://www.youtube.com/watch?v=YPBRvE2T_DM&fbclid=IwAR2uewlJzDf3oinbD-6GEINvoapVEKLUMd1t64zWyZXn4Y883CebgU_szQk