Vlaštovka naděje 4

Milí přátelé, celý týden bylo dušičkové počasí, ten dušičkový čas si dával na čas. A nevím jak vy, ale já jakmile jsem zahlédla aspoň na chvíli slunko, jako by se ve mně rozlil pokoj, že přeci jenom všechno funguje jak má. V tom mě ujistila i další věc. Pod naší farou je maličký hřbitov, přes rok vypadá skoro zapomenutě, ale na podzim, v ty temné dny a dlouhé večery se začíná rozsvěcovat, z dálky tam blikotají malá světýlka. Vidím za těmi světélky konkrétní lidi, jejich osudy, jejich trápení i radosti, vidím v nich taky velikou vděčnost. Světýlka, která nám nejen připomínají naše milované, kteří nás předešli, ale jsou taky světélky naděje. Smrt nemá poslední slovo, tomu věřím.

Jednou před několika lety vystupoval ve Strmilově herec Viťa Marčík se svými dětmi, vzpomínám si na jeho promluvu o světle, o tom jak lidé zapomínají na světlo, jak si vystačí s různými náhražkami světla. Jak jim stačí různá led světélka, která ale nikdy nepřinesou to skutečné teplo, jsou chladná. Tehdy jsem se na Viťu Marčíka v duchu hněvala a myslela jsem, že nám, lidem křivdí. A shodou okolností ten večer se ve Strmilově konal lampionový průvod. Byla jsem na něm poprvé, děti mě přemluvily, ať se přidáme taky. Tak jsme vyšli a já smutně koukala, jak se dnešní doba proměnila, skoro nikdo neměl opravdický lampion. Každý si hrdě nesl svoje led světélko, které je přece bezpečné a jen tak nezhasne. A Viťa Marčík už sbalený po divadle projížděl svojí dodávkou kolem nás. Bylo mi smutno a hanba. Vážně měl pravdu? Průvod pak už ve tmě směřoval na hřbitov za městečko. A tam se něco stalo. Najedenou se všichni kamsi vytratili, každá rodina šla ke svému hrobu. Jen já s holkami jsme zůstaly stát a všechno pozorovaly. Průvod se roztrousil po hřbitově a celý hřbitov začal blikotat svíčkami, jeden hrob po druhém. Bylo to velmi pokojné a nadějné. Byla to krása. Tak vidíš, pane Marčíku, lidé touží po opravdovém světle, jen si ho šetřili pro tuhle chvíli. Chvíli, kdy i mrtví jsou s námi, kdy víme, že vše je tak jak má být, že do Boží lásky patří i smrt.

Pro dnešní neděli jsem vybrala biblický text, žalm 103. Myslím, že se do této doby i mé úvahy hodí:

Dobrořeč, má duše, Hospodinu, nezapomínej na žádné jeho dobrodiní! On ti odpouští všechny nepravosti, ze všech nemocí tě uzdravuje, vykupuje ze zkázy tvůj život, věnčí tě svým milosrdenstvím a slitováním, po celý tvůj věk tě sytí dobrem, tvé mládí se obnovuje jako mládí orla. Hospodin je slitovný a milostivý, shovívavý, nejvýš milosrdný; nepovede pořád spory, nebude se hněvat věčně. Nenakládá s námi podle našich hříchů, neodplácí nám dle našich nepravostí. Jak vysoko nad zemí je nebe, tak mohutně se klene jeho milosrdenství nad těmi, kdo se ho bojí; jak je vzdálen východ od západu, tak od nás vzdaluje naše nevěrnosti. Jako se nad syny slitovává otec, slitovává se Hospodin nad těmi, kdo se ho bojí. On ví, že jsme jen stvoření, pamatuje, že jsme prach. Člověk, jehož dny jsou jako tráva, rozkvétá jak polní kvítí; sotva ho ovane vítr, už tu není, už se neobjeví na svém místě. Ž 103

Zvláštní, ale od doby, kdy prožívá celý svět pandemii a slovo koronavirus je nesčetněkrát skloňován ve všech zprávách, provází mě téma vděčnosti. Vděčnost z toho, co se syrově ukázalo, jako to skutečně důležité. Vděčnost za lidskou solidaritu. Vděčnost za své děti a muže. Vděčnost za to, když aspoň na chvíli můžu udělat něco užitečného. Dnešní doba je dobou, která nás učí vděčnosti, jen se nechme, nebojme se toho. Ten, kdo dokáže být vděčný vždy a všude, má to v životě nějak lehčí. Ten, kdo i ve velmi těžké chvíli, dokáže s vděčností děkovat, přináší pokoj nejen sobě, ale i svému okolí. Znám to velmi dobře z nemocnice. Možná že, právě vděčnost nám může otevřít dveře někam dál, někam, kde nalezneme skutečný pokoj. K téhle myšlence mě inspirovat text Thomase Mertona: Jádrem života, které je obsaženo ve všem, je něžnost a smilování. K tomuto citátu jsem našla výborný příspěvek od Bratra Filipa, husitského biskupa: Jednou člověk dospěje k tomu, že neunese všechno, ba skoro nic, protože je toho tolik. Tolik z minulosti, tolik z přítomnosti. Těžkost vlastní, kterou způsobil, kterou si naložil na záda, která byla naložena jemu. A právě v těžkosti se pozná smilování, o němž mluví Merton. A člověk pak začne přistupovat něžně k věcem i lidem, sobě i Bohu. Ne s velkolepou jistotou, ale chvěním a pokorou, kterou by jinak nenašel. Snad i nedůvěrou a bolestí. I to je v pořádku...

Věřím, že pokud jde o chyby, hříchy i viny, jsou tu nejen proto, abychom spadli k zemi, ale abychom spadli zároveň přímo do Boha, do Milosti, do Lásky jako takové.

Snad proto i za ně je třeba poděkovat. Radovat se ze všech trapností, hloupostí i nevědomých skutků, díky nimž jsme nyní tady a chceme žít, a žít s laskavostí, bez útěků a s otevřeným srdcem.

Milí přátelé, mysleme na sebe, buďme vděční a každý paprsek slunce, které dozáří, až do našeho srdce přijímejme jako znamení Boží lásky a blízkosti s námi. Myslím na Vás!

Pane,
jsem v černém tunelu, nevím, co bude dnes, nevím, co bude zítra, světlo je v nedohlednu, přesto svou naději upírám k tobě, který sám jsi světlem.
Prosím, rozptyl tu tmu a nenech nás v nejistotě a tápání. Dej nám sílu překonat to zlé, co nás svírá, dej nám sílu i přes naši zdánlivou bezmocnost být nápomocni tam, kde druzí naši pomoc potřebují. Dej nám sílu nést statečně pochodeň tvého světla ať jsme hodni nazývat se tvými dětmi.
Děkujeme, v tobě máme oporu, i přes všechny naše nedostatečnosti.
Děkujeme, že svůj život můžeme cele opřít o tvou přítomnost v tomto světě.
Děkujeme za všechno, co od tebe v životě přijímáme.
Děkujeme, že máme dostatek všeho, co potřebujeme k životu.
Děkujeme za všechno krásné a čisté, co nás obohacuje.
Děkujeme za společenství tvého lidu, děkujeme za písně, které smíme zpívat, děkujeme za slovo, kterému můžeme naslouchat. Byť je to v tuto chvíli omezené a jiné.
Děkujeme i za bolesti, které na nás doléhají.
Prosíme, ať i v dnešní nelehké situaci dokážeme nalézat své místo, ať v ní nové možnosti. Pane, tvé milosrdenství buď s námi. Amen

Modlitbu připravil Jaroslav Andrejs

Odkaz písní pro radost: 

https://www.youtube.com/watch?v=WfJfMC9I3cc

https://youtu.be/IgF1YQrLTW4